Africké cichlidy



Přístupů od
18.7.2000
 
Powered by
MSEngine-Update
10.9.2007

Technika

Pozadí do akvária


S laskavým svolením autora zde umísťuji článek o výrobě pozadí z polystyrenu, který byl zveřejněn v jednom internetovém diskuzním fóru. Myslím si, že je natolik obsáhlý, že by bylo škoda, kdyby upadl v zapomění...


Již více než 20 let si sám vyrábím pozadí do mých akváriíí s malawijskými cichlidami. Protože tyto ryby žijí převážně v biotopu s kamennými stěnami a kamenným dnem, případně písčinami, ubírám se při výrobě pozadí tímto směrem. Vezmu polystyrenovou desku (lépe z extrudovaného polystyrenu -modrý, zelený - je pevnější, tvarově stálý - na rozdíl od toho z kuliček) o velikosti kterou potřebuji(nejlépe o cca 2 mm větší než je velikost vnitřní zadní stěny akvária - nechá se pomačkat a vložit "natěsno"), používám buď dvě slepené desky o síle 6 cm nebo jednu o síle 10 cm a na ni ještě případně dolepím další část. Nejprve si na desku budoucí stěny nakreslím svoji představu. Tvarování provádím pomocí pistolové trafo páječky, do které upevním očko z měděného drátu o síle 1-1,2 mm a průměru oka cca 5 cm. Po zahřátí páječky bez vynakládání síly lehce vykrajuji ze stěně potřebné tvary, změnou tvaru očka je možné vykrojit z polystyrenu jakýkoliv tvar, záleží na vaší tvořivosti a fantazii. Na rozdíl od použití ostatních nástrojů (broušení, leptání, tepelá úprava horkovzdušnou pistolí aj.) mohu naprosto přesně určovat budoucí tvar a nevznikají závěje prachu. Vytvaruji ve stěně tvary kamenů, puklin v nich, jeskyněk, teras (na kterých se také mí tlamovci vytírají) nebo kapes pro rostlinky. Nesmíme zapomínat i na vytvoření úzkých skulin, do kterých se dospělá ryba nedostane, ale potěr má možnost se v nich uschovat. Pokud mám kameny, které chci umístit přímo do stěny, nejprve pro ně páječkou vykrojím předběžné místo, pak je v kuchyňské troubě nahřeji a vložením do stěny si vytvoří vlastní budoucí lůžko. Mám-li ostatní části stěny hotovy, silikonovým lepidlem potřu příslušnou část kamene a vložím ho do jeho lůžka a stejně tak ostatní (ne moc, aby stěna nebyla příliš těžká na manipulaci). Poté si připravím nátěrovou hmotu. Používám dvousložkovou epoxydovou pryskyřici EPOXY 1200(epoxyd + tužidlo) a denaturovaný líh, obojí dostanete v každé drogerii nebo supermarketu. Nejprve rozmíchám v patřičném poměru obě složky pryskyřice a pak je rozředím stejným množstvím lihu. Takto připravený nátěr nezasychá tak rychle jako samotná epoxydová pryskyřice nebo silikon a lépe se s ním pracuje. Stejně však, než si ověříte, jak se s nátěrem pracuje, nedoporučuji, abyste si připravili více než cca 2 deci nátěru (epoxy:líh=1:1). Poté začnu stěnu natírat po celém povrchu, tj. přední stranu i všechny ostatní vč. jeskyněk nebo kapes (ne vložené přírodní kameny!). Nátěr zasychá podle okolní teploty za 1-3 hodiny a po zaschnutí provedu stejně druhý nátěr. Do něj zamíchám práškový okr, který používají malíři pokojů pro barvení nátěrových hmot. Dám ho do nátěru tolik, aby překryl nepřirozenou barvu polystyrenu a co nejvíce se barevně přiblížil budoucímu prostředí akvária. Po zaschnutí provedu ještě třetí nátěr, rovněž s okrem a po něm by již neměl polystyren prosvítat a celá stěna ze všech stran a vč. jeskyněk by po zaschnutí měla mít pískově hnědé zbarvení. Před posledním - čtvrtým nátěrem si připravím písek (nejlépe tzv. vátina, která je velmi jemná a nemá nepřirozenou barvu jemného bílého křemičitého písku).
Tento písek vysuším na plechu v troubě, aby neobsahoval vlhkost (vlhký písek nedrží a postupem času se uvolňuje).
Poté provedu na přední části pozadí poslední nátěr, tentokrát opět neobarvený a v okamžiku, kdy je nátěr nejvíce lepivý - po odpaření části lihu, posypu celou přední strany pískem, včetně skulin, a teras. Neposypávám nátěr v jeskyňkách a kapsách, kde to není nutné. Stejně hladké nechávám rovněž boční a zadní stěnu pozadí, abychom si při usazování do akvária nepoškrábali sklo. Hotové pozadí musí vytvářet pocit plastického kamenného pískovcového břehu, plynule přecházejícího do dna. Po zaschnutí a vytvrzení (nechávám pro jistotu min. 48 hodin) celou stěnu nejprve na zahradě ostříkám důkladně vodou a pak ještě vykoupu v octovém roztoku ve vaně pro zneutralizování případných reziduí. Poté stěnu vložím do akvária a přilepím silikonem v několika bodech k zadní stěně akvária. Přitisknu ji a nechám lepidlo zaschnout. Po zaschnutí napustím vodu, zařídím akvárium atd.

Poslední stěnu jsem dělal cca před rokem do mého Malawi akvária (270 x 65 x 70 cm). Vzhledem k velikosti zadní stěny a tomu, že akvárium má nahoře podélné a příčné výztuhy, musel jsem pozadí připravit ve čtyřech dílech a teprve po vložení do akvária vše spojit silikonem. Přitom jsem v akváriu střídavě seděl, ležel a klečel, když jsem vše dokončoval, což manželka komentovala jako sžívání se s mými chovanci. Pozadí kryje celou zadní a jednu boční stěnu a je v tuto chvíli již z větší části porostlé anubiasy a microsoriem. Ryby se zcela bez problémů v akváriu vytírají a přirozeně rozmnožují a tím, že je vytvořena spousta skrýší, má se potěr kde ukrýt a v akváriu plave společnost od nejmenšího potěru až po dospělé ryby. Není nutné samičky odlovovat, vyklepávat potěr nebo jikry atd.
Po celou dobu co tato pozadí používám se mi nevyskytl žádný problém s nevhodným působením použitých materiálů na kvalitu vody nebo kvalitu života mých ryb, který bych zpozoroval.

Doplnění:
Kombinaci epoxy Epoxy 1200 + líh 1:1 mám mnohokrát vyzkoušenou a nejsou s tím problémy - postup viz v příspěvku.
Přichycení polystyrenového pozadí na zadní stěnu akvária silikonem zabrání jeho "odplouvání od zadní stěny a vytváření nežádoucího prostoru pro hromadění detritu a pastí na ryby. Lze to kdykoliv odtrhnout a silikon ze skla bez újmy odstranit.
K tvarování trafopáječkou jsem se přiklonil po vyzkoušení nejrůznějších technologií proto, že se perfektne ovládá a lze "vysochat" prakticky cokoliv. Doporučuji nejprve si to na kusu polystyrenu vyzkoušet a hlavně - pracovat s lehkou rukou a tvořivou fantazií.
V příspěvku uváděný jemný písek tzv. vátina je vhodný i proto, že je vlastně pozůstatkem písečných dun a má kulatá zrnka, která nevytváří na konečném díle ostrý povrch na rozdíl od různých drtí.

Používám tato pozadí více než 20 let. První jsem měl ve 100 litrovém akváriu. Další jsem si vyrobil v roce 1981 do 400 litrového akvária a slouží dodnes přestože moje dcera (která akvárium "zdědila", když jsem si pořídil své poslední s cca 1100 litry) v něm chová hlavně neonky. Další jsem vyrobil v roce 1984 do akvária 350 litrů a je rovněž dosud v provozu. V průběhu let 1990- 1997 jsem vyrobil další 4 pozadí pro přátele - 3 z toho jsou dosud v provozu (1 bylo i s akváriem prodáno neznámo kam. To poslední jsem si vyrobil do již zmíněného většího akvária vloni, kryje zadní stěnu (270 x 70 cm) a pravou boční stěnu (60 x 70 cm). Za celou dobu jsem nezjistil žádnou toxicitu, ať už z použitých materiálů nebo "zahníváním" vody za pozadím. Připomínám, že je nutné pozadí na několika místech přilepit k zadní stěně silikonem právě proto, aby tam nevznikal prostor, do kterého se dostane detrit nebo ryba a způsobí problém. Pokud je pozadí těsně na skle, nevidím v tom žádný problém.
Pro případ vyjmutí pozadí ven se jako ještě lepší provedení jeví vlepit silikonovým lepidlem na dno těsně k pozadí nízký, cca 1 cm vysoký čkvereček nebo krátký pásek skla tlouštky cca 4 mm a případně totéž nahoře na boční stěny. To zajistí perfektně aby pozadí nemělo tendenci "odplouvat od zadní stěny".

Doplnění 2:
Pokud má někdo v akváriu použit tmavý kámen nebo břidlici, doporučuji toto: Firmy zabývající se např. výrobou tzv. bonských nebo kanadských šindelů, což je asfaltová krytina na střechy, používají jako vrchní krycí vrstvu posyp z břidlice, což jsou jemné drobné šupinky mleté břidlice. Protože na střechách tento posyp vytváří poměrně věrnou napodobeninu břidlicových desek, domnívám se že by tento materiál byl vhodný i jako posyp vrchní vrstvy pozadí. Jak se mi podařilo zjistit, dodavatelem tohoto posypového materiálu je firma Revlan, s.r.o. Horní Benešov. Určitě jde o materiál, který je inertní a z hlediska možné toxicity a ovlivnění kvality vody naprosto nezávadný. Pokud budete chtít docílit barvy břidlice i samotným nátěrem, doporučuji místo barviva použít tzv. mikromletou břidlici, což je velice jemný prášek ze stejného materálu jako výše zmíněný posyp. Jde o přírodní mateiál stejných vlastností jako posyp, tedy inertní a nezávadný. Tento mateiál se používá jako tzv. plnivo do izolačních směsí a asfaltových výrobků a dodavatel je stejný, tj. Revlan Horní Benešov (do r. 1999 se firma jmenovala Minerál). Mikromletou břidlici nedoporučuji použít do horní vrstvy, ne proto, že by hrozilo rozpouštění ve vodě, ale aby se co nejlépe přichytil vrchní posypový materiál (který musí být suchý, beze stop vody - jinak bude opadávat).


Autor článku: Ing. Jiří Pavlas
E-mail autora: pavlas.jiri@seznam.cz
Článek přidal: MiP
Příspěvek neobsahuje žádné obrázky


© 2000-2005 Všechny uvedené materiály na těchto stránkách nesmějí být použity jinde bez souhlasu autora!

Zpět